TAKTIKA
ISTREBITĚL MiG 3
Vlastnosti obecně
Základní pravidla
Modelová situace
Taktika ve dvojici
Shrnutí
Výškový stíhací letoun MiG 3 je velmi pozoruhodné letadlo - ať již svými nezvyklými charakteristikami, nebo svým účelem a dobou vzniku. Mnoho pilotů FB je názoru, že pro to, aby byli s MiGem úspěšní jim stačí operovat ve velkých výškách, ale není to tak jednoduché. Pod dojmem našich nelichotivých výsledků na tomto letounu jsem se pokusil vyvodit z toho určité poznatky a definovat nějakou použitelnou taktiku pro tento "expert" stroj.
Vlastnosti MiGu jsou velmi nesourodé. Na jedné straně je to na svou dobu velmi rychlé letadlo ve výškách nad 5km, na straně druhé pod touto úrovní rychlost za moc nestojí. Trvalá stoupavost je vcelku dobrá - hlavně ve větších výškách a menších úhlech, nicméně ve všech výškách nedosahuje hodnot MiGova hlavního soupeře - Messerschmitta Bf 109F. Ostatní vlastnosti jsou velmi slabé. Roll rate je vcelku slušný, ale vzhledem k malému efektu směrovky zvláště při vyšších rychlostech nedostatečný, stabilita letounu je špatná jak při velkých tak při nízkých rychlostech, obratnost také nestojí za řeč. High speed handling je nevyhovující pro účel tohoto stroje - okolo 650km/h přestává reagovat výškovka. Hlavním problémem MiGu je však E-retention - MiG je náchylný ztrácet energii při každém manévru a to spolu se špatným zoom climbem z něj nedělá dobré letadlo na Boom&Zoom taktiku. Obecně vzato nejvíce z MiGu dostanete mezi 7 a 9 km - v porovnání se soupeřovými letadly.
Specifikem Migu oproti každému jinému letadlu je jeho výkon ve výškách. MiG exceluje prakticky pouze v horizontální rychlosti nad 5km. To ví každý, ale neuškodí to zopakovat - základní pravidlo v MiGu je létat nad 5km. Ideální je výška 7-8km. Níže se MiG BF 109F pouze vyrovná a pokud poletíte výše budete mít zřejmě problém se dostat do kontaktu se soupeřem. Dalším základním pravidlem je udržovat vysokou rychlost. MiG nemá dobrou akceleraci a rád svou rychlost ztrácí. Navíc na rozdíl od většiny vysokorychlostních letadel má velmi špatné parametry střemhlavého letu - proměna E na v je velmi ztrátová -, takže se nemůžete spoléhat na to, že v problémech prostě potlačíte. MiG je nutné držet na horizontále v rozpětí cca 1-2 km a dodržovat poměrně mírné úhly klesání a stoupaní. No a obecným pravidlem, které v MiGu platí dvojnásob je, nikdy nevstupovat do souboje z nevýhodné situace. Zkrátka přemýšlejte o MiGu jako o 190 s velmi špatnou stabilitou a hrozným výkonem na vertikále - os tatně MiG by měl být postaven na modelu FW 190s poněkud osekanými vlastnostmi.
Pilot MiGu je zhruba v 7,5km. 3km pod ním ho začne stíhat BF 109F. Pilot MiGu má na výběr 2 možnosti. Buď se podle všech pravidel leteckého boje vrhnout na soupeře dolů dokud je rozdíl h dostatečně velký. Anebo počká dokud jeho soupeř nenastoupá cca 1000-500 metrů pod něj. V obou případech skončí se zhruba stejnou E ztrátou (protože nemůže letět rychleji než 650km/h), ale v druhém případě bude 109 pravděpodobně pomalejší (po dlouhém stoupání) a tedy bez možnosti vás bezprostředně po útoku ohrozit a navíc se bude nacházet o 2 km výše, což je pro MiG jedině dobře. Pokud má po útoku pilot MiGu stále velkou E převahu, může celý proces zopakovat, ale měl by se držet zásady mělké zteče i vybrání, neměl by se snažit ostřejším manévrem dostat na soupeřovu 6 - v MiGu a v takové výšce obecně to znamená prudký pokles E. Musí se zkrátka smířit se snapshoty z ostrých úhlů (což zvláště ve verzi 1 může být poněkud frustrující). Častým mylným přesvědčením je, že MiG je ve výšce obratnější a v ůbec lepší letadlo než 109. Pokud se pilot MiGu zavěsí za soupeřovu 109, rychle sezná, jak snadné je ve 109 takovou situaci obrátit nebo se vzdálit klesavým letem, v obou případech zanechajíc MiG bez E a tudíž bez šancí. Místo toho by se pilot MiGu měl odpoutat mělkým stoupáním - 109 bude zřejmě bez rychlosti, což mu dává cca 20 sekund, než ho začne opět dohánět. Pokud soupeř prudce breaknul a je tudíž úplně bez rychlosti, může pilot MiGu ve stoupaní přejít do lopingu a zaútočit seshora, ale to je spojeno s velkou ztrátou E a vyžaduje to dobrý odhad a načasování. V takové výšce každý složitější manévr znamená ztrátu několika set metrů. Každopádně pokud to nevyjde, může se kdykoliv ještě vzdálit horizontálním letem (ale E převaha je pryč). Bezpečnější pro útok je přejít po zteči do chandelle, 109 v malé rychlosti ve výšce donucena ukrajovat zatáčku ve stoupání bude mít problémy - ale opět je po určitou dobu. V MiGu je více něž v kterémkoliv jiném letadle potřebné mít správný odhad, kdy znovu zaútočit. Tuto ta ktiku opakuje pilot MiGu, dokud 109 nesestřelí, nebo ta začne ustupovat směrem dolů (v takovém případě nemá cenu ji pronásledovat - pokud se vrátí, tím lépe, pokud ne, co už..) anebo dokud se 109 nedostane příliš blízko za něj. V posledním případě pilot MiGu odletí horizontalním letem pryč. Neměl by se pokoušet o manévrování - ve velké výšce je velmi nesnadné v malých rychlostech obrátit situaci a navíc MiG je velmi fragilní. Na konci souboje by měla být dvojice výše, než když souboj začínala, pokud tomu tak není, pilot MiGu někde chyboval. Jestliže se dostane soupeř do palebné pozice za MiG, je pilot MiGu napůl odepsán. Důležité je v takové situaci za žádných okolností neztrácet výšku, pokud není někde blízko přátelský flak. Klesání ho na okamžik zachrání, ale z dlouhodobého hlediska mu to snižuje šance na přežití. Taktéž by neměl ztrácet rychlost - tedy nemanévrovat a nestoupat. Snad jedinou možností je střídat vykopávání směrovky s prudkými krátkými pohyby výškovky, které ho o rychlost příliš nepřipraví. Po určité době začne svému pronásledovateli ulétavat. Tato modelová situace se týkala souboje s hlavním MiGovým soupeřem - 109F. Pokud potkáte tak vysoko jiný stroj, máte situaci podstatně zjednodušenou, stejně tak jako v případě, že soupeř o vás neví, nicméně nikdy nic nepodceňujte… v takové výšce amatéry často nepotkáte. Pokud mají zlatí k dispozici 109G2, zapomeňte na MiG.
Velkým problémem MiGu je jeho nedostatečná výzbroj. Verze 2 má poněkud lepší zbraně v podobě 3x12mm kulometů, ale daní za to je nižší výkon (nicméně další výhodou verze 2 je daleko lepší kamufláž pro boj ve výšce). Pokud o MiGu nepřítel ví, je velmi těžké jej sestřelit. Skutečně využít výhody MiGu je možné v boji ve formaci. MiGy by měly operovat ve velmi volné formaci, cca na hranici ikon - ideální situace je, když do oblasti, kde operují ve výšce zlatí stíhači přiletí 4 MiGy ze 4 stran (stejná taktika, jaká je popsána v Kooliově článku o Me 262). Ideální tedy je, když soupeř sleduje 1 MiG, zatímco druhý se velmi rychle přiblíží "odnikud" nerušeně se dostane na jeho 6. Pokud soupeř(i) ví o obou strojích, je účinnou taktikou horizontální boj, kdy se oba MiGy pohybují v povlovných zatáčkách tak, aby se jeden pilot vmanévroval za ocas pronásledovatele druhého stroje. Předpokladem je samozřejmě výška, ve které jsou MiGy rychlejší než soupeři. Je to hra úhlů a výpočtu - stejná taktika jako třeba u p51 nebo něco podobného jako wave používaná piloty wildcatů proti zerům. Za letu ve dvojici by se MiGy neměly rozdělit - například útokem jednoho stroje na cíle někde dole. Pokud se totiž pak jeden dostane do problémů, druhý už mu nepomůže. Lepší je se vyvarovat útoků směrem dolů, pokud nejde o vyloženou situaci, a počkat si až se soupeř dostane, tam kde ho potřebujete - na vaší long 6. Dobře spolupracující dvojice je prakticky nedotknutelná, pokud ji někdo nenapadne seshora. V takovém případě je nejlepší se vyhnout prvnímu útoku a odletět největším úhlem pryč. Pokud v MiGu potkáte bombre, omezte se na útoky z pření polosféry. Cokoliv jiného je neúčinné a (nebo) sebevražedné.
Taktika či spíše směsice rad výše uvedená nemá představovat nějaký ultimátní návod, jak se stát postrachem arény v 5km+ - to snad ani možné není. Tyto rady by však mohly pomoci vyvarovat se každému, kdo se rozhodne prohnat MiG, běžných chyb, které pramení z odlišností tohoto stroje, a pomoci mu přežít a snad i něco sundat. Každopádně pokud máte rádi výzvy, vyzkoušejte kabinu MiGu. Nebude to tak snadné a zábavné jako ve Spitu, o to větší však může být uspokojení, když s MiGem přistanete po úspěšném letu.
Salud companeros!
Manoce